Z psychologického hlediska, všechno začíná v dětství. Učíme se porozumět světu kolem nás, učíme se chodit, mluvit, být fungujícím prvkem ve společnosti a dělat hlavně to, co se od nás čeká. Tohle můžeš, tohle nemůžeš, tohle se nedělá, ano tak se chová hodná holčička/ chlapeček.
Je to zvláštní období, kdy dochází k integraci světa dětí a světa dospělých. A tam pak nastává také spousta vědomých i nevědomých chyb. Být dítětem je kouzelné. Období bezstarostnosti, fantazie pracuje na plné obrátky. Vzpomínám si, kdy jsem chodila za mamkou, že nemůžu v pokoji spát, jelikož na zemi leží drak a za zády mám kostlivce. Nechápala mě, nikdy tam nic neviděla a zase mě uložila zpátky do postele. Ale já si dodnes vybavuju pocit, jak se na mě někdo upřeně dívá a dýchá mi na krk. Proto je důležité děti vnímat, poslouchat je. Svět dospělých je natolik vzdálený spojení s Universem, s vyšším bytím. Ale svět dětí do určitého věku s vyšším bytím jde ruku v ruce. Jak se kdysi psalo v pohádce o Marry Poppins, kde se dvojčátka bála, že až vyrostou, na všechno zapomenou a Marry je jen uchlácholila, že to tak prostě musí být.
A to nemluvím ještě o tom, co si táhneme sebou z minulých životů. Někdo by se mohl teď usmát a říct, že to je holý nesmysl. Ale není. Duše cestuje a je nesmrtelná a to je na tom to krásné. Ale vždy se zhmotní v lidském těle a musí jít do procesu učení a tady vznikají zákony karmy. Zvaž proto, jak se chováš ke svým blízkým a buď pokorným člověkem. Ono se to pořád omílá dokola, ale ono na tom něco bude. Možná díky tomu pochopíš důvod proč, jsi se potkala s daným člověk. Možná jsi mu měla dát něco ty a možná on měl předat něco Tobě.
Dalším zákonem je slovo. Vše, co dnes lidi vypustí z úst. Sama sebe peskuju několikrát za den, co to vlastně říkám. A hlavně jak mluvím o sobě. Dlouho dobu jsem si to o sobě neuvědomovala, jelikož to bylo přece přirozené. Není, je to špatně! Okamžitě přestaňme o sobě mluvit a smýšlet špatně. Okamžitě za každý kompliment, milé dámy, poděkujte a nepřevracejte oči v sloup. Všechno co vypustíme z pusy se zhmozňuje do energie, která ovlivňuje další krok věcí, situací a naší cesty.
A do toho nám také mluví síla myšlenky. Která také dokáže ovlivnit směr našeho života. Pokud někdo věří a zaměřuje energii a myšlení správným směrem a pozitivně, splní se to. Možná ne úplně tak jak si vysnil a přál, ale určitě to bude takovým směrem, aby si z toho člověk odnesl ponaučení, anebo minimálně ho to posunulo v dalších krocích vpřed.
Je to dlouhé a nekonečné téma, to přiznávám. Ale je podstatné pochopit proč a jak. Pochopit začátek, aby jeho pokračovaní nemuselo být dramatické, aby to všechno do sebe zapadlo. Aby si člověk dokázal pomoc. Aby dokázal danou situaci vyřešit. Jelikož někdy jsou lidi natvrdlí a život musí někdy uhodit vícekrát, než jim to dojde.
Každý v koutku duše totiž doufá, že jeho pohled na svět je ten správný.
コメント