top of page

Obavy bez obav

Nese se to s námi od loňského roku. Copak přinesou další dny, týdny či měsíce. Už aby se to vrátilo do normálu a my mohli být zase páni našich životů. Berme to ale s nadhledem. Všechno zlé je pro něco dobré a v to musíme věřit. Rok války je za námi a my bychom měli zaměřit myšlenky pozitivním směrem. Jelikož celou dobu, kdy se naše mysl ubírá k tomu, co by mohlo přijít, se vzdalujeme od možnosti tvořit to, co bychom si skutečně přáli. Jako bychom řídili auto a dělali si starosti, kam nás vlastně zaveze.

Neuvědomujeme si, že naše vlastní obavy nad námi mají takovou moc, že nás v závěru ovládají a my podle nich žijeme a zhmotňujeme je. Proto bychom tento zvyk měli změnit. Začněme utvářet zvyky nové. V momentě, kdy se nás zmocní starosti, nahraďme tíživé myšlenky myšlenkami požehnanými a utvrzujme se, že to přeci zvládneme. Že na to máme, protože my na to opravdu máme. Neseďme se založenýma rukama a nečekejme, že to za nás někdo vyřeší. Naopak rozhodněme se, že si budeme vytvářet mapu, podle které se dostaneme do našeho vytyčeného cíle. A nebojme se. Poděkujme za to, co se nám podařilo a vložme víru v sebe sama. Ono to ten universum vyslyší, ale musíme to tam poslat.

Je to jako s tím vtipem, kdy muž přijde do kostela a prosí pána o to, aby vyhrál v loterii : „Bože prosím, prosím, nech mě vyhrát v loterii.“ A ze shora se ozve: „Dobře, ale běž si sakra už koupit ten tiket.“

Rozhodněme se, kam chceme na své dnešní cestě dorazit, a pak se pohodlně opřeme a tu jízdu si užijeme.

3 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
Post: Blog2 Post
bottom of page