Nepovažuju se za žádného experta ohledně meditací. Většinu jsem se neučila v rámci jógy či samostudiem. Ale myslím si, že je to krásný „nástroj“ či jedna z možností, jak člověk může vnímat nejen sám sebe, ale také přítomný okamžik.
Zeptám se hned na úvod. Meditujete?
Pokud ano, skvělé. A pokud ne, není nikdy pozdě začít.
Věřím, že každý z nás má rád, když si udělá čas jen pro sebe. Někdo si rád čte, někdo si zajede na výlet, někomu vyhovuje si lehnout na gauč a pozorovat televizi. Všechny tyto aktivity mají společného jmenovatele a tím je, odpočinek. Možná namítnete, jak někdo může odpočívat u televize a co to má společného s meditací. A já jen odpovím, sto lidí, sto chutí. Meditace nemusí být jen o tom, že si člověk sedne do lotosového květu a pohrouží se do sebe. Každý jednotlivec může meditovat dle svého. Někomu vyhovuje lehnout si, někomu běh, někomu hluk, který ho dokáže navrátit do jeho samotného, k přítomnému okamžiku. A toto je největší umění, umění meditace v každém okamžiku. Dělat věci vědomě. Uvědomovat si, co jste dnes měli k jídlu, s kým jste mluvili, co vás potěšilo a třeba i co vám udělalo starosti a proč.
Kdysi jsem si sama říkala, že meditaci můžu dělat jen v předepsaných pozicích a pokoušet se dosáhnout toho, abych na nic nemyslela. Přesně jako ve filmu Jíst, milovat a meditovat..
Každý můžeme meditace chápat v jiném smyslu a všechny budou správné.
1) Odpočívej! Medituj, abys našla klid, restartovala sebe, našla energii, odpočala si.. Najdi si svou oblíbenou polohu a jen se soustřeď se na své pocity, na své tělo. Na své myšlenky. A nech se unášet uvolněním, jak dlouho budeš chtít. Pusť si k tomu krásnou hudbu, mantru či vnímej jen ticho.
2) Hledej sám/a sebe. Pokud Tě něco trápí v přítomném okamžiku či z minulosti, můžeš se vrátit ke svému vnitřnímu dítěti do doby, kdy se to stalo a hledat. Veď vnitřní rozhovory, povídej si se sebou nahlas či v duchu. Pohlaď své vnitřní dítě v jakémkoliv věku, vysvětli si, odpusť si, miluj se, respektuj se. Pátrej, co v tobě vyvolává dané pocity, proč se tak cítíš? Jaká zkušenost Tě pronásleduje?
Nebo naopak hledej v sobě inspiraci.
3) Žij přítomným okamžikem. Snaž se vnímat každý svůj moment, jídlo, přítomnost rodiny, přátel jako by se to již nemělo opakovat. Vnímej jejich slova, vnímej přítomnost, vnímej chutě, vnímej všemi smysly (poslouchej, dívej se, dotkni se, ochutnej, přičichni). Protože ten daný moment a minuta se opakovat rozhodně už nebudou.
V posledním bodě je krásné to, že si v dané momenty ničím nezahlcujete hlavu, než tím, co se v momentálním okamžiku děje. Neřešíte, co budete mít k večeři, kam ještě musíte zajít, co ještě vyřídit. A pokud to řešit chcete, mluvte, nebo pište o tom v daném momentu. Vypusťte to, co tě zrovna trápí, vysypte ze sebe starosti. V momentě kdy to uděláte, uvolní se prostor ve vaší mysli. Na co je potřeba tajemství, lží a zapírání?
Meditace také zmírňují dopady negace a přirozeně člověka uklidňují. Učí jak naslouchat sama sobě, pomáhají nalézt pochopení nejen k sobě, ale i k ostatním. Pro některé je to životní styl a pro některé jen terapeutická možnost, jak si sám pomoci či druhým.
Pro mě jsou meditace již mou součástí. Spousta lidí se meditacím jako takovým vyhýbá, protože si myslí, že to právě znamená sedět a na nic nemyslet. Taky jsem o tom byla přesvědčená. A právě proto píšu i tento článek, protože si myslím, že to není jen o tom, co nám dnes ukazují sociální sítě. Dokonce věřím, že většina z vás umí meditovat a ani si to neuvědomuje. Každý přece odpočíváme a chceme nabrat sílu a pro mě to je svým způsobem také meditace.
Zeptám se vás tedy ještě jednou. Meditujete?
Comments